Historie - Chorvatsko - Makarska

Historie - Chorvatsko

Nejstarší historické kmeny Ilyrů , bývají považovány za první známé původní obyvatele chorvatského území

Ilyry následovali Řekové a Římané.

Na počátku 6. století příchod Slovanů, osidlování přímoří a vnitrozemí slovanskými kmeny Chorvatů.

Přibližně v 1. polovině 9. století navštívili Dalmácii a Istrii slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj,kteří si pro tuto příležitost připravili písmo hlaholici,vhodné pro zápis staroslovenštiny. Boje s Franskou říší a Byzancí, která ovládala část přímoří.

Koncem 9. století vznikl samostatný chorvatský stát.

r. 852 v listině knížete Trpimíra (vládl r.845-r.864) poprvé oficiálně použito názvu Chorvatsko

r. 924 kníže Tomislav korunován prvním chorvatským králem, sjednocení dalmatského a panonského Chorvatska

2. polovina 11. stol. za krále Petra Krešimíra IV. (král Chorvatů a Dalmatinců) vrchol moci chorvatského středověkého státu.

Uhersko-chorvatská monarchie
r. 1102 po vítězství nad posledním chorvatským králem Petrem II.uherský král Koloman zvolen chorvatskými velmoži za chorvatského krále;

Benátská nadvláda
v 1. pol. 12. stol. Koloman získal zpět část přímoří, které ovládala Byzance; krátce nato získala Byzance opět část zpátky, zbytek obsadily Benátky.
Ve 13. - 15. stol. se Benátčané postupně zmocnili převážného území východního Jadranu.

v 2.polovině 15.stol. se největším nepřítelem Uher a Chorvatska stali Turci, kteří v letech 1468 až 1483 vyplenili velkou část Slavonie.

v letech 1592 - 1593 se chorvatsko-turecké boje stupňovaly a významnou událostí byla bitva a vítězství u Sisaku , v níž Chorvaté poprvé ve významném vojenském střetnutí odrazili turecký útok

r. 1683 - 1790 po porážce Turků u Vídně vítězný postup Rakouska proti Turecku, postupně osvobozeno mimo jiné i celé Chorvatsko, většina přímoří, ale byla a zůstala v rukou Benátčanů.

r. 1798 Napoleon Bonaparte zrušil Benátskou republiku.

r. 1805 po vítězství v bitvě u Slavkova, Napoleon vytvořil z Dalmácie ,Istrie a Dubrovníku Ilyrskou provincii, která však po jeho porážce na základě rozhodnutí vídeňského kongresu r.1815 připadla opět Rakousku-Uhersku.

r. 1848 za revoluce bána Jelačića - ubránil Chorvatsko proti pokusům uherských povstalců o obsazení a úplné podmanění země; zrušeno poddanství

30.léta 19.stol. první pokusy o nezávislost Chorvatska

r. 1918 Chorvati přistoupili k jednotnému jihoslovanskému státu – Království SHS = Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca), později přejmenovanému na Království Jugoslávie (Kraljevina Jugoslavija); značná část dalmatského území připadla Itálii (Istrie až ke Rijece, některé ostrovy, Zadar).

r. 1941 kapitulace Jugoslávie, její obsazení Němci a Italy. Jugoslávie rozdělena do 9 celků, z nichž největší byl tzv. Nezávislý stát Chorvatsko (Nezavisna država Hrvatska), v čele stál ustašovský vůdce Ante Pavelić (Ustaša byla fašistická chorvatská organizace, neblaze proslulá svým působením za 2. světové války na území Nezávislého státu Chorvatsko proti Srbům, její členové se nazývali ustašovci)

r. 1941 vznik jugoslávského partyzánského hnutí v čele s Chorvatem Josipem Brozem-Tito (hlava státu) , které postupně dobylo celé území obsazené Jugoslávie.

r. 1945 vyhlášena Federativní lidová republika Jugoslávie (Federativna narodna republika Jugoslavija), jejíž součástí byla i svazová republika Chorvatsko (včetně Dalmácie, Istrie a jadranských ostrovů)

2. polovina 80. let rozklad komunistické jugoslávské federace a nástup vyhroceného srbského nacionalismu, narůstání konfliktů.

r. 1989 vznik nekomunistických politických stran.

r. 1990 první volby v Chorvatsku za účasti více politických stran, 22. 12. 1990 první ústava, počátek separatistického hnutí chorvatských Srbů.

25. 6. 1991 Chorvatsko vyhlásilo úplnou nezávislost a suverenitu, vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi Krajinskými Srby, podporovanými bývalou Jugoslávskou lidovou armádou, a Chorvaty.

19. 12. 1991 ve válečném střetnutí obsadili Srbové více než třetinu chorvatského území a vyhlásili Republiku Srbská Krajina;
Chorvaté nazývají tuto válku Vlasteneckou válkou (Domovinski rat)

r. 1992 mezinárodní uznání samostatnosti Chorvatska

r. 1994 pod patronací USA uzavřena dohoda o skončení nepřátelství mezi Záhřebem a Sarajevem

r. 1995 vojenská likvidace Republiky Srbská Krajina

Boje na území Bosny a Hercegoviny mezi Chorvaty, Srby a bosenskými Muslimy však ukončil až podpis mírové smlouvy v listopadu r. 1995 v americkém Daytonu.